Natěrač v tichu

Co starý strom se kroutí
pod korunou sklání se kmen
Uvnitř jak mladé vrby proutí
Tvář ticha, klausury, den co den

Co barev v prstech má
zkušenost a ve vlasech čas
Jeho dech vzduch polechtá
zdem znovu dá bílý jas

Co nátura býčí a tvrdá šíje
tak vytrvale kráčí
v horském svahu duje
Den po dni svět štětcem líčí

Jak kůl do země vsazený
na hřebenech, ve srázu
větrem ošlehaný, deštěm hlazený
za slunce i v tuhém mrazu

Pod rukama věcem vrací mládí
zas dá přečkat, dá jim vláhu
Pak hřebenem vlas si hladí
když noc v temnotě získá váhu

Co starý strom pod korunou se sklání
v kmeni síla, čas jen zdání …

Magdenau 2007
věnováno Benimu Fürerovi