Natsarim – Torah Institute
Ve 20. století vznikají náboženská hnutí vyznávající Ježíše Krista v židovském mesiánském smyslu jakožto Ješuu ha-Mašiach. Tato hnutí, složená z Židů a Nežidů, jsou obecně charakteristická odklonem od tradičního křesťanského chápání Ježíše a novozákonních spisů, zvláště v otázce teologie náhrady, příklonem k židovské tradici (např. v oblasti svátků či životosprávy), podpoře Státu Izrael a důrazem na hebrejštinu, jazyk Tóry.
Počátky amerických hnutí jako hebrejské kořeny nebo mesiánský judaismus můžeme najít v hnutí hebrejských křesťanů, které vznikalo v prostředí baptistických a metodistických sborů 20. století, ve kterých zakotvil dispenzacionalistický premilenialismus. [1]
V českém prostředí je termín Natsarim známý jako Nazorejci (heb. Nocrim, řec. Nazóraioi). Různým náboženským skupinám slouží jako identifikátor [2] odkazující na židokřesťanskou komunitu 1. stol. n. l., se kterou je svázáno tzv. Nazorejské evangelium (napsané v aramejštině). Zmínku o Nazorejcích nalezneme v Novém zákoně v pasáži, která zachycuje obžalobu Pavla z Tarsu jakožto Nazorejce: "Shledali jsme, že tento člověk jako morová nákaza po celém světě vyvolává nepokoje mezi Židy a je hlavou nazorejské sekty" (Sk 24:5). Jde o jedno z pojmenování následovníků Ježíše Krista, kterým se jinde říká křesťané. [3] S Nazorejci je spojená i jiná židokřesťanská skupina – Ebionité (heb. Evjonim – chudí). Obě skupiny byly zřejmě převážně židovské (nebo se jako židovské alespoň identifikovaly) a spojovalo je zachovávání Zákona (Tóry). Původní texty těchto společenství, které církevní otcové odsoudili jako heretické, se vesměs nedochovaly a známe je většinou jen skrze protiheretické polemiky.
Kdo jsou Natsarim, s jejichž texty zde budu pracovat? Jde o komunitu, která sama sebe chápe jako součást amerického náboženského hnutí hebrejské kořeny. Výraznou osobou této komunity je Lew White, který žije v USA ve státě Kentucky. Je spoluzakladatelem Torah Institutu a tzv. badatelského týmu Natsarim Search Team, který jeho slovy "pomáhá rozplést některé nejasnosti v našem světě". Projekt Torah Institute je webovým portálem, který byl založen v roce 1998 a je zaměřen na šíření myšlenek, prezentaci a prodej knih Lew Whitea.
Důležitým projektem Torah Institutu je Whiteovo dílo Fossilized Customs: The Pagan Sources Of Popular Customs (Zkamenělé tradice – Pohanské kořeny oblíbených [náboženských] zvyků), které je založeno na bádání "výzkumného týmu" (Natsarim Search Team). S odkazem na tzv. biblickou nebo teologickou archeologii [7] prozkoumává náboženské tradice světa a "odhaluje" důkazy o pohanskosti (!) mnohého z tradic křesťanství a judaismu.
[1] Power, Patricia A. "Blurring the Boundaries: American Messianic Jews and Gentiles", Nova Religio: The Journal of Alternative and Emergent Religions 15/1, 2011, 69–91, 75.
[2] Např. The Natsarim, The Netzarim, Worldwide Nazarene Assemblies of Elohim, Nazarene Judaism, Netzarim Emunah, Church of the Nazarene.
[3] "A když ho nalezl, vzal ho s sebou do Antiochie. Pracovali spolu v tamější církvi po celý rok a vyučovali velké množství lidí; a právě v Antiochii byli učedníci poprvé nazváni křesťany" (Sk 11:26).
[6] Torah Institute a s ním spojený Fossilized customs.
[9] Whitem užívané termíny pro komparaci náboženských fenoménů a "objevování důkazů" o cizorodosti konkrétních tradic či teologie, které byly během historie zavedené do konceptu tzv. "biblické pravdy". Jde o sbírání podkladů pro odsouzení tradic chápaných jako cizorodé (zákony, svátky, mystika, teologie apod.).
IDENTITA
Jakým způsobem tato komunita konstruuje svou identitu jakožto nazorejskou? White píše, že Natsarim jsou "strážci Yahuahova (vokalizace tetragramu JHVH) slova a jeho jména". [10] Důležité je říci, proč je zde kladen důraz na slovo strážci. White upozorňuje na význam slova Natsarim, které vychází z hebrejského kořene נצר (n-c-r). Je základem pro podstatné jméno necer –"výhonek, roub", stejně jako pro sloveso nacar – "hlídat, střežit" (z tohoto slovesa je možné vyvozovat význam názvu města Nazaret, např. Strážnice, Hlídka). [11] To je důvod, proč si lidé z této komunity říkají watchmen – "strážci". Zároveň se ale chápou i jako výhonky, které žijí z kořenů Božího slova, lépe řečeno z Živého Božího slova – Ježíše Nazaretského. Tuto souvislost White čerpá z Jeronýmova komentáře k verši 2:23 v Matoušově evangeliu: "a usadil se v městě zvaném Nazaret – aby se splnilo, co je řečeno ústy proroků, že bude nazván Nazaretský". Jeroným odkazuje na verš z Izajáše: "I vzejde proutek z pařezu Jišajova a výhonek z jeho kořenů vydá ovoce" (Iz 11:1) a v rámci tohoto kontextu překládá: "I vzejde Nazaretský z jeho kořenů". Jišajem se myslí otec (pomazaného) krále Davida, z jehož rodové linie má pocházet i mesiáš Ješua – (pomazaný) král Židů. Tento výhonek vydá ovoce, to znamená množství učedníků, svých následovníků, kteří budou tak jako on vzkříšeni při jeho návratu. White ve své knize Fossilized Customs
píše, že Ješua "je prvním 'znovuzrozeným' ze smrti, kterou již nikdy nezakusí. Je 'prvním plodem' velké sklizně, která přijde. Ona sklizeň je žeň jeho věrných – následovníků."
Důvodem této konstrukce je potřeba vytvořit nový vztah mezi Ježíšem a jeho následovníky. Pojmenování "křesťan", které je zmíněno ve Skutcích 24:5, souvisí, jak již jsem uvedl výše, s řeckým slovem christos, kalkem hebrejského mašiach. Proč je třeba vytvořit nový vztah? Jestliže Ježíš Kristus a křesťané jsou "falešní" a "pohanští", pravým jménem pak není Ježíš Kristus, ale Ješua ha-Mašiach, nebo Ješua ha-Nocri (česky známý jako Ježíš Nazaretský). Na základě výše nastíněného lze pak mluvit nikoli o Ježíši Nazaretském, ale o Ježíši Nazorejském; o jeho následovnících pak jako o Nazorejcích (Natsarim).
Termín watch – "stráž" je důležitým identifikátorem, neboť tato komunita se zaměřuje na odhalování "pohanských" vlivů střežením pravdy, čistého Božího slova. Rabínský judaismus je pro Natsarim zbytnělým apostatickým hnutím (fossilized customs), které je zaplevelené těmito nečistými nánosy a přesto si v židovském světě vymáhá autoritu. [12] Tento pohled je z části kotvený evangelijní kritikou farizejského hnutí, které stálo u zrodu rabínského judaismu. Distancují se jak od tradice rabínského judaismu, tak od křesťanství. Tito strážci jsou jakousi "puristickou" komunitou, která nabádá k očištění se od cizích tradic a vlivů. Lze nacházet jistou paralelu v tažení puritánů 16. století za očistou anglikánské církve od katolicismu. Ostatně americká religiozita má své kořeny v puristickém separatismu evropských emigrantů.
Lze se ptát, zda jde o specifickou podobu židovského křesťanství, anebo o křesťanství s židovskými prvky. Výše popsaný přístup nápadně připomíná vztah protestantů k římsko-katolické tradici. Totiž odmítnutí všeho, co výslovně nevyplývá z Bible [13] – to je hermeneutika principu sola scriptura. Jde o důraz na Bibli jako kánon, plné zjevení Boha – Slovo Boží, ke kterému již nelze nic přidat. Jako kánon je takové zjevení uzavřeno. Způsobem, kterým protestanté odmítali některé římsko-katolické nauky, Natsarim odmítají rabínský judaismus (a křesťanství). V tomto důrazu se ukrývá zásadní část identity Natsarim. Jde tedy o křesťanství s židovskými prvky? Na první pohled se zdá, že ano. Ale je tento způsob nějak zvlášť křesťanský, lépe řečeno protestantský? Je možné, že jde spíše o užití metody, která není podmíněná konkrétním náboženstvím. Příkladem může sloužit podobně založený konflikt – vystoupení karaitů. Karaitská obžaloba rabínského judaismu vyrůstá ze stejné pozice – důraz na zjevené Slovo Boží, kánon, doslovnost a odmítnutí všeho, co z něho výslovně nevyplývá. [14] Nápadnou shodou v přístupu karaitů a protestantů je důraz na tzv. doslovné čtení a hermeneutiku "Písmo vykládá samo sebe". To znamená, že pokud je nějaká část hůře pochopitelná, je třeba najít jinou pasáž, která ji vysvětlí.
Chci poukázat na to, že ač můžeme najít mezi Natsarim a protestantismem jistou analogii, nemusí to ještě znamenat, že Natsarim tím je možné jednoduše zařadit např. mezi protestantské proudy. Nelze však popřít skutečnost, že Natsarim jsou součástí americké protestantské historie.
[10] Jinak řečeno strážci slova Božího a Božího jména, které zní Jahua. V českém kontextu má blízko k takovému úzu termín Jehova, užívaný zvláště Svědky Jehovovými.
[11] Viz např. Gerhard Kroll, Po stopách Ježíšových, Praha: Zvon 1995, 87, 89.
[12] Postoj podobný karaitům (karaitskému judaismu). K paralele mezi karaity a českými bratřími viz Stanislav Segert, "Masoretes and Translators: Karaites and Czech Brethren", Religio: Revue pro religionistiku 2/2, 1994, 53–69.
[13,] Například kritika trojičního učení, mariánského kultu, kultu svatých apod.
[14] Tato doslovnost je spojována s výkladovou tradicí saduceů, židovské náboženské skupiny 1. stol. n. l., v níž karaité hledají své kořeny.
VZTAH K RABÍNSKÉMU JUDAISMU
Výchozím bodem argumentace Natsarim je pouze Bible, ač možná nereflektovaně, ale v souladu s protestantským principem sola scriptura. Z tohoto hlediska je rabínská tradice zbytnělým apostatickým hnutím, které si v židovském světě neoprávněně vymáhá autoritu. [19] Tento pohled je kotvený evangelijní kritikou farizejského hnutí:
Ježíš jim řekl: "Hleďte se mít na pozoru před kvasem saduceů a farizeů!" (Mt 16:6). "Tehdy pochopili, že jim neřekl, aby se měli na pozoru před kvasem, nýbrž před učením farizeů a saduceů (Mt 16:12).
Marná je zbožnost, kterou mne ctí, učíce naukám, jež jsou jen příkazy lidskými. Opustili jste přikázání Boží a držíte se lidské tradice. A ještě řekl: Jak dovedně rušíte Boží přikázání, abyste zachovali svou tradici!" (Mk 7:7–9).
Zde má tzv. plot kolem Tóry, tradice ústního zákona, velmi negativní konotace. Základem odmítnutí rabínského judaismu je argumentace vystavěná na této Ježíšově kritice. S tou se dále pojí identita bojovníka za zjevenou Pravdu. White píše:
Zvyky "otců" (člověkem vytvořené tradice ústního zákona) byly pokrytectvím, které Ješua neustále předhazoval farizeům a saduceům. Tóra to zakázala, ale trvá to. Budu napadán za to, že jsem takto mluvil o "ústním zákoně", ale musím se postavit za Pravdu – a nechat každého člověka, aby se ukázal jako lhář, a slovo JHVH jako Pravda.
Natsarim formulují dva důvody odmítnutí: Rabínský judaismus vytváří (1) tradici halachy (ústního zákona) přesto, že "Tóra výslovně zakazuje přidávání k Jeveho [JHVH] slovům, [20] což Talmud ve skutečnosti dělá – 'nafukuje' Tóru!" Nadto pak ještě přidává (2) tradici mystiky – kabalu, která je "lidským omylem vydávaným za PRAVDU! Židovský mysticismus, esoterika a jiný babylonský synkretismus, který je přimíchaný do Talmudu, vychází ze Zoharu, Bahiru a Sefer Jeciry." Základní hermeneutické pravidlo Natsarim tak zní: "Tóra zakazuje studování jiných zdrojů, natož jejich mísení s opravdovým uctíváním Jeve [JHVH] Elohim". [21]
Zde je dobré se zastavit u důvodu, který Natsarim vede k důrazu na terminologii, neboť to s vnímáním rabínského judaismu souvisí. Natsarim zdůrazňují "známost" Božího jména a neváhají jej používat. Zdůrazňují potřebu jej používat, neboť tak je jasné, komu se slouží i kdo je Pánem. White píše:
Naše slova musí být přesná. "Pán tohoto světa" je fráze dobře pochopitelná pro většinu lidí. Svět slyší slovo Pán a myslí na cokoliv, čemu je zvyklý (naprogramovaný) jako Pánu rozumět. […] Pravé Jméno našeho Stvořitele, který požehnal 7. dni jako vzpomínce na Jeho odpočinek (Židům 4), má jméno [svou podobu]. Žalm 23 začíná Jeho jménem: "Yahuah je můj Pastýř." Pokud je PÁN naším pastýřem, pak Baal [22] je náš pastýř. Vyhledejte si název Baal, který se v mnoha kulturách (pohanských kultech) používá také jako výraz pro sluneční božstvo. Baal znamená Pán.
Na rozdíl od tradice judaismu, která z obavy profanace božího jména tetragram יהוה (JHVH) opisuje pojmy ha-Šem (to Jméno) nebo Adonaj (můj Pán), [23] White takovéto jednání vnímá jako odpadlické a zamlžující: "Zamlčení pravého jména, Yahuah, jde proti 1., 2. a 3. přikázání". Vyznávání "pravého" jména je jedním ze základních principů Natsarim, identity ochránců pravého jména: "Jsme služebníci toho, komu se podřídíme, takže musíme být přesní ve slově i činu." Ješua podle něj znovu zjevil Boží jméno, které farizeové ukryli v touze jej zničit. Pochopitelně, jsou to Satanovi služebníci, strana Božího nepřítele. White to ukazuje na verších Lukášova evangelia 19:37–40. [24] Dodává, že tato roztržka o vokalizaci božího jména způsobila, že někteří z farizeů začali útočit na Ježíšovy učedníky. Ale "rabi" (mistr) Ješua přišel na svět právě také proto "aby šířil jméno svého Otce – odhalil pravé jméno Otce celému světu!" Zápletka je zde nasnadě – Satan ho totiž "ukradl a teď bylo vráceno! Protože Satan je stále ve světě a vládne lidstvu za pomoci náboženství, aby zničil používání pravého jména." Farizeové jsou zde vykreslováni jako Satanovi služebníci a s nimi i rabínský judaismus.
Jaké je podle Natsarim ono pravé jméno Boží? Vznikla zde podobná konstrukce, jako u Svědků Jehovových [25] a liší se v zápisu skupina od skupiny, země od země – YHVH, YHWH, Yahueh, Yahuah, Yahuwah, Yahweh, IAUE, IAOUE, apod. Co je však pro Natsarim důležité, je snaha o vyslovování onoho hebrejského tetragramu יהוה.
Obadia ve svých textech využívá zápis Jeve (Yeve). Nejednotnost zápisu Božího jména vyplývá z neexistující tradice vokalizovaného zápisu. Jak jméno znělo, nevíme, samotný hebrejský jazyk bez punktace nám to neřekne. V čem však panuje shoda, je Ježíšovo hebrejské jméno – Ješua (ang. Yeshua).
Jak jsem již nastínil, pro Natsarim je důležité vzývání Boha jeho jménem. Neboť pak je jasné, čí je kdo služebník – zda Babylonu, změti a zmatení (tj. Satana), nebo pravého a skutečného řádu světa, Boha jménem JHVH. White píše: "Zůstaneme-li nevědomí, nalezneme svůj podíl v procesu tradic, které sahají až do Babylonu." Pro Natsarim je důležité se tím zabývat, protože pokud člověk neví, nedrží se Pravdy a velmi snadno se dopouští synkretismu; slovy Whitea "sňatku myšlenek". A rabínský judaismus se ve svém odpadlictví od Boha dopustil synkreze zvláště v babylónském (kde má kořeny Talmud Bavli, neboli Babylonský Talmud) nebo perském prostředí.
Pro Satanovu vládu užívá White označení, které je charakteristické pro protestantské proudy již od dob Luthera po dnešek, totiž vláda Babylonu, nebo prostě Babylon, popřípadě hebrejsky Bavel. Tento metaforický obraz vychází z novozákonní knihy Zjevení. [26] Jeho nejznámější variantou je obraz tzv. nevěstky babylonské, [27] která je metaforou svedeného lidu. Jde o apokalyptický obraz čistého a nečistého lidu. Lidu, který vede Ježíš, potažmo Bůh, a lidu, který se nechal oklamat a zneužít Božím odpůrcem Satanem. White tento obraz užívá víceméně shodně s protestantským narativem, rámcově však na křesťanství obecně. Existuje zde však "prosakování" a jak jsme si ukázali, někdy je do tohoto rámce vtažen i rabínský judaismus (farizeové).
[19] Postoj podobný karaitům (karaitskému judaismu).
[20] "Nyní tedy, Izraeli, slyš nařízení a práva, která vás učím dodržovat, [...]. K tomu, co vám přikazuji, nic nepřidáte a nic z toho neuberete, ale budete dbát na příkazy Hospodina, svého Boha, které vám udílím" (Dt 4:1–2). "Bedlivě poslouchej všechna tato slova, která ti přikazuji, [...]" (Dt 12:28). "Všechno, co vám přikazuji, budete bedlivě dodržovat. Nic k tomu nepřidáš a nic z toho neubereš" (Dt 12:32).
[21] Obadia [pseudonym] – Rivka [pseudonym], The Second Letter of Obadia ben Shaul to All Natsarim Worldwide [samizdat].
[22] Baal je v Bibli výrazným zdrojem modlářství, ostatně jako jakékoli jiné božstvo mimo Hospodina. Baal – Pán, je vlastně oslovením boha počasí Hadada. Viz Jan Brokl (ed.), Encyklopedie Bible, Praha: Knižní klub 1997, 285.
[23] Česká křesťanská tradice na toto více méně navázala opisy Hospodin nebo Pán, v anglickém prostředí pak pouze Pán – The Lord.
[24] "Když už se [Ježíš] blížil ke svahu Olivové hory, počal celý zástup učedníků radostně a hlasitě chválit Boha za všechny mocné činy, které viděli. Volali: 'Požehnaný král, který přichází ve jménu Hospodinově [JHVH]. Na nebi pokoj a sláva na výsostech'! Tu mu řekli někteří farizeové ze zástupu: 'Mistře, napomeň své učedníky'! Odpověděl: 'Pravím vám, budou-li oni mlčet, bude volat kamení.'" (Lk 19:37–40)
[25] Ve svém překladu Bible Překlad nového světa užívají na místo v Česku tradičního Hospodin vokalizaci Jehova. Z tradice vystoupil i římsko-katolický překlad Jeruzalémská Bible, který na stejném místě užívá Jahve.
[26] "[A] promluvil ke mně: 'Pojď se mnou, ukážu ti soud nad velikou nevěstkou, usazenou nad vodami, se kterou se spustili králové světa a vínem jejího smilství se opíjeli obyvatelé země.' […] Tu jsem spatřil ženu sedící na dravé šelmě nachové barvy, plné rouhavých jmen, o sedmi hlavách a deseti rozích. Ta žena byla oděna purpurem a šarlatem a ozdobena zlatem, drahokamy a perlami; v ruce držela zlatý pohár, plný ohavností a nečistoty svého smilství a na čele měla napsáno jméno – je v něm tajemství: "Babylón veliký, Matka všeho smilstva a všech ohavností na zemi" (Zj 17:1–5).
[27] Nevěstka babylonská je v protestantském narativu termín užívaný pro římsko-katolickou církev. White tento narativ užívá též a dále konspiruje obrazem, ve kterém je dravá šelma, na které ona nevěstka sedí, ztotožněna s OSN: "Znak Organizace spojených národů zobrazuje celou Zemi obklopenou starodávným věncem / korunou Caesara. Valné shromáždění nakonec bude základem legislativy Nového světového řádu; Rada bezpečnosti bude působit jako soudní odvětví; Výkonným orgánem bude NATO. Falešným prorokem této šelmy bude papežství, které hladkými slovy přesvědčí svět, aby následoval vůdce NATO, který bude velkým mírotvorcem, ale také Antikristem závěru času. Pomaže se za vůdce a svrchovaného vládce Země. Z této pozice bude sočit proti těm, kteří nezachovávají jím proklamované měsíce a 'svaté dny'. Proto musíme být 'moudří jako hadi, ale neškodní jako holubice'. 'Mírotvůrci' již bojují pod praporem OSN a nakonec se postaví proti manželce JHVH – Sijón." Viz Lew White, Fossilized Customs: A Best Is Unveiled: The Pagan Origins of Popular Customs, Louisville: Torah Institute 2016, 119.
PRAMENY
Obadia [pseudonym] – Rivka [pseudonym], The Second Letter of Obadia ben Shaul to All Natsarim Worldwide [samizdat] je poměrně raritní anonymní studijně-misijní text, který jsem osobně získal od misionáře působícího v česko-rakouském regionu a vystupujícího pod pseudonymem Obadia. Jeho současná občanská identita je pro mne neznámá. Jisté však je, že jeho rodištěm je Česká republika, ze které v dospělosti emigroval do zahraničí. Setkal jsem se s ním v roce 2018 v Brně.
Na základě jeho výpovědi jde o jeho (nejspíše kompilační) práci. Text výslovně neodkazuje k žádné konkrétní náboženské skupině, ale jeho teologický rámec (důraz na hebrejská jména a pojmy, zachovávání biblických svátků, konfrontace s křesťanstvím a judaismem apod.) a adresát (to all Natsarim Worldwide) se kryje s rámcem hnutí hebrejské kořeny a lze celkem bezpečně usuzovat o vazbu na hnutí a fenomén Natsarim.
Dalším zdrojem jsou knihy Sunday Origins: Sun Worship's Special Day [42] a Fossilized Customs: A Best Is Unveiled: The Pagan Origins of Popular Customs. [43] Jejich autorem je výrazná postava hnutí hebrejské kořeny – Lew White, zástupce ředitele Torah Institute a tzv. badatel v projektu Natsarim Search Team. Mimo jiné je také autorem knihy s příznačným titulem Message of the Natsarim: A Hebrew Roots Translation of the Message Given to the First Followers of Yahusha. Sunday Origins je jakýmsi pokusem o dekonstrukci fenoménu "křesťanské neděle" jakožto opozice vůči "židovské sobotě" a kritikou této křesťanské tradice. Fossilized Customs, jak naznačuje plný název díla, představuje výsledky práce hledání pohanských kořenů různých náboženských představ svátků v křesťanství, příležitostně i v judaismu.
Článek je redigovanou částí bakalářské práce Diskuse o zachovávání Šabatu v současných mesiánských hnutích: Srovnání argumentace mesiánského judaismu na příkladu First Fruits of Zion a hnutí hebrejských kořenů na příkladu Natsarim z roku 2021.
aktualizováno 15. 10. 2024