FIRST FRUITS OF ZION (hnutí mesiánského judaismu)

FIRST FRUITS OF ZION (FFOZ)

MYŠLENÍ

Snad žádná novozákonní postava, vyjma Ježíše, není jistou součástí debat, zabývající se vztahem judaismu a křesťanství než Pavel z Tarsu. Téměř kdykoli, kdy vyvstane téma Kristus (Ježíš) a Zákon, bude poblíž teolog novozákonních spisů Pavel. Autor nejstarších a nejpočetněji zastoupených dochovaných spisů tzv. Nového zákona [1]. Pavel tak do velké míry určuje a strukturuje novozákonní zvěst.
            Tradiční křesťané vidí v Pavlovi převážně základ emancipace křesťanství od judaismu, mesiánské hnutí FFOZ zas mistrného farizeje, který toto nikdy neměl v úmyslu.
            Cituji na úvod dvě pozice, které celkem dobře vystihují onen zápas. Tomáš Halík, český katolický kněz, teolog a religionista shrnuje pozici emancipovaného křesťanství:
 
Dalo by se provokativně říct, že Pavel je tím nejvlastnějším tvůrcem křesťanství. Ježíš je jistě základ, Ježíš je předmět naší víry. Avšak tím, kdo originálně vybral a reinterpretoval některé myšlenky Ježíšových kázání, ten, kdo především zcela radikálně pochopil a vyložil Ježíšův osud a význam jeho smrti, byl Pavel. Bez Pavlova kázání, bez Pavlovy teologie svobody, svobody od Zákona, by křesťanství pravděpodobně zůstalo jedním z mnoha proudů uprostřed židovství. Byl to Pavel, který mladé křesťanství emancipoval od synagogy a vložil tak výrazné myšlenky do středu křesťanské zvěsti, že jí tím otevřel cestu do řeckého a římského světa a potencionálně ji učinil schopnou oslovovat nejrůznější národy, kultury a staletí [2].

Důsledky takového pojetí jsou známé – celá historie křesťanství. Takto pojatého Pavla odmítá Ryan Lambert, mesiánský rabín a ředitel pro komunikaci s FFOZ. Zvláště pak odmítá omezené vnímání Pavla jakožto křesťana, potažmo novozákonní spisy jakožto křesťanské.
 
Ve standardním křesťanském myšlení se „Žid Ša'ul" stal „křesťanem Pavlem". Pavel „konvertoval" z judaismu ke křesťanství. Jednou jsem mluvil s pastorem jednoho velkého křesťanského sboru, který věděl, že jsem Žid a zeptal se mě: "Kdy jste konvertoval?" Jinými slovy, chtěl vědět, kdy jsem opustil synagogu a vstoupil do kostela. Koneckonců, to se stalo s Pavlem, a to je to, co se stane, když Židé přijmou spasení, ne? Nemyslím si, že je to Pavlova vize. Pavel byl "povolán", aby hlásal Ješu'u jako Mesiáše, Mistra [Rabína] a Krále. Nekonvertoval k novému náboženství [3].

Nejde tedy ani tak o problém samotné teologie Pavla z Tarsu jako spíše o to, v jakém ideovém rámci bude vykládána – z jaké pozice bude pochopen, nebo čemu (či komu) bude jeho teologické dílo sloužit. Pokud budeme mluvit o sporu mezi křesťanstvím a mesiánským judaismem, je to zápas o světonázor, který je výchozím bodem pro interpretaci Písem. Z husta řečeno, zda jsou východiskem pro život věřícího zákonodárná ustanovení Tóry, či ne.
            Pavel, který nezažil působení Ježíše Nazaretského, se stal jeho stoupencem po svém mystickém (extatickém) zážitku vidění Ježíše, který jej volal do služby (Sk 22:6–8). Podnícen tímto prožitkem začal své působení jakožto šiřitel Kristovy spásné zvěsti. V Pavlových listech nenajdeme, až na dvě výjimky, odvolání se na Ježíšovy výroky (1 Kr 7:10–12 a 9:14). Pavel byl mocným šiřitelem svého pochopení evangelijní zvěsti, a zároveň velkým obráncem svého pojetí Ježíše Nazaretského jakožto Krista (Mesiáše) v množině dalších teologů, či vykladačů v časech rané církve. Dodejme, že byl úspěšným, neboť jak už bylo zmíněno, autorství více jak poloviny kanonických novozákonních spisů patří právě jemu [4]. Je tedy jasné, že jádro interpretace novozákonních spisů velkým dílem leží v interpretaci myšlení Pavla z Tarsu.
 
OBNOVA PAVLOVY ŽIDOVSKÉ IDENTITY

Základním normativním textem mesiánského judaismu FFOZ je pouze Tóra. Novozákonní spisy jsou vnímané spíše jako „halacha“ [5], která Tóru doplňuje a vykládá. V tomto můžeme spatřit základní rozdíl vůči křesťanskému světu, který jako normativní vnímá především novozákonní spisy, popřípadě tzv. Starý zákon považuje pouze jako doklad nároků Nového zákona. Ideový spor je tak parný již v rozčlenění Bible na Starý versus Nový zákon. Mesiánský judaismus FFOZ takový spor nezná, potažmo nezná Nový zákon [6].
            Je třeba zmínit, že mesiánský judaismus, stejně jako křesťanství je vždy připraven svědčit o úhelných kamenech své víry, jinak řečeno evangelizovat. Touží po šíření poselství evagelia. Hnutí FFOZ, které vedou Židé věřící v Ježíše jako židovského Mesiáše zaslíbeného Izraeli je primárně zaměřené na evangelizaci mezi svým lidem. Stavíc si před oči rané časy církve, kdy se následování Ješuy HaMašiach (Ježíše Krista) [7] odehrávalo uvnitř judaismu. Je nasnadě, že při evangelizaci Židů nalézají odpor. V tomto se hnutí FFOZ neliší od křesťanství. Kde se tedy nalézá těžiště evangelizační práce tohoto mesiánského hnutí?
            Z pohledu FFOZ problémem negativního postoje judaismu k novozákonním spisům nemusí být nutně Ježíš, ale spíše interpretace Pavla z Tarsu. Problém přijetí evangelijní zvěsti netkví v novozákonních spisech, ale v jejich křesťanské interpretaci, jak zdůrazňuje Lambert:
 
V běžném myšlení Židů, na obecné úrovni, je Ježíš v pořádku, skutečným nepřítelem je Pavel. To neznamená, že židovské společenství miluje Ježíše. Zdaleka ne. Ale na jisté úrovni je v židovském společenství poměrně dobře známo, že Ježíš byl věrný Žid, který praktikoval judaismus. Obecně řečeno, židovské společenství odmítlo Ježíšova mesiášská tvrzení. Tvrzení, že je Mesiáš, není ta nejhorší věc, kterou může Žid udělat. Měli jsme mnoho falešných mesiášů. V mysli židovského společenství (pro ty, kteří se do tohoto tématu pustili) je to však Pavel, který je opravdovým nepřítelem. Pavel je považován za toho, kdo začal to nové náboženství nazývané křesťanství, které je oddělené a odvozené od judaismu. Je to Pavel, sebe-nenávistný Žid, který, jak se zdá, si hnusí jak Tóru, tak judaismus. Samozřejmě, nevěřím tomu, že by tohle bylo pravdivé. Ale věřím, že takto mnozí z židovského společenství Pavla vnímají. Tyto předsudky jsou důležité pro naše porozumění, když promýšlíme a obnovujeme Pavlův obraz.

Mesiánské hnutí FFOZ tak formuluje překážky v evangelizaci židovského světa, které z jejich pohledu vytvořilo právě křesťanství separující se od judaismu, potažmo od Tóry.
            Základní snaha hnutí by se lapidárně dala shrnout takto: Křesťané, vraťte nám zpět naše (židovské) dědictví. Jde o navrácení evangelijní zvěsti, která vyšla na dlouhou cestu pod praporem křesťanství, zpět do lůna judaismu a očistit ji od nánosů, které na své pouti získala.
            Vůči křesťanství hnutí vystupuje s argumentem, který formuloval Pavel z Tarsu. Totiž že novozákonní zvěst je pro Židy, ale také (!) pro ostatní národy (pohany) [8]. Razantně tak vystupují proti ideji teologie náhrady a přivlastňování si zaslíbení daná Židům.
            FFOZ v tomto odděluje Židy od ostatních národů. Zároveň však vytváří smíšené prostředí, ve kterém platí normativa tzv. jednoho zákona. Tóra je pro Židy i pro národy, ty ji však nemají v povinnosti. Povinnosti národů shrnuje tzv. sedm noachidských přikázání. V tomto rozvrstvení se FFOZ neliší od tradičního judaismu. Pohané tak nabývají v hnutí FFOZ ustálené pozice známé jako ger tošav – cizince usedlíka, pro kterého též platí respekt k Božím zákonům – Tóře. Obojí pak spojuje „Boží vůdce“ Mesiáš.
            Zde je třeba připomenout, že Židé byli v historii křesťanství díky takovému vztahu k Tóře odsuzováni, židovští konvertité ke křesťanství pak nuceni k opuštění židovského života pod tlakem perzekuce. FFOZ je tak hnutí silně emancipační, motivované touhou navázat na časy náboženské diverzity v období rané církve, kdy následování Ježíše z Nazareta bylo ještě „židovskou záležitostí“ a tuto z ní opět učinit.
 
KONTINUITA

FFOZ samozřejmě nestaví své hnutí na „zelené louce“. Způsob, jakým pracuje, vychází z Delitzschova židovského institutu (Institutum Judaicum Delitzschianum – IJD), ve kterém nalézá svou inspiraci.
            Ústav Institutum Judaicum vznikl v roce 1886 na Lipské evangelické teologické fakultě, kde pořádal výcvikové kurzy protestantských (luteránským) misionářů, kteří měli působit mezi Židy. Ve svých kurzech se věnoval novozákonní teologii s ohledem na mesiášské pasáže Starého zákona a odkazy na rabínskou literaturu [9]. Nebyl však prvním svého druhu.  Již v roce 1728 založil J. H. Callenberg podobný institut na univerzitě v Halle, který se věnoval šíření křesťanské literatury v jidiš a hebrejštině. Roku 1883 pak založil H. L. Strack podobný institut v Berlíně, zaměřený na misii, studium a práci se židovskými zdroji a boji proti antisemitismu [10]. V Lipském institutu působili osobnosti jako Franz Delitzsch, rabi Yechiel Tzvi Lichtenstein, Paul Levertoff a Gustaf  Dalman. Po Delitzschově smrti, roku 1890, byl institut v Lipsku na jeho počest přejmenován na Institutum Judaicum Delitzschianum [11].
Franz Delitzch (1813–1890) – německý luteránský teolog a hebraista, znalec rabínského učení. Přeložil Nový zákon do hebrejštiny. Byl zakladatelem Centrálního evangelického luteránského sdružení pro misii v Izraeli v roce 1871 [12].

Jechiel Cvi Lichtenstein (1831–1912) – rumunský Žid z chasidského prostředí, který věřil v Ješu’u HaMašiach (v Ježíše jako Mesiáše). Od 80. let 19. stol. vyučoval v Institutum Judaicum Delitzschianum Nový zákon, Talmud, Rašiho a proroky. V komentáři ke knihám proroků spojil mystické pojmy chasidského judaismu s učením Nového zákona. Napsal odpověď na knihu karaima Izáka Trokiho Chizuk Emuna (Posílení víry), nazvanou Chizuk Emuna Emet (Posílení pravé víry); ta se však nedochovala. Pracoval také na revizích hebrejských evangelií Franze Delitzse, ke kterým napsal komentář – Limudej HaNevi‘im (Učení proroků) [13].

Paul Philip Levertoff (1878–1954) – ortodoxní žid (absolvoval Voložinskou ješivu v Litvě), který se po své konverzi k protestantskému vyznání roku 1895 věnoval teologii a stal se jedním ze zakladatelů hnutí mesiánského judaismu. Působil jako profesor v Institutum Judaicum Delitzschianum [14].

Gustaf Hermann Dalman (1855–1941) – německý luteránský teolog, orientalista a propagátor studia biblické a pobiblické aramejštiny. Revidoval Delitzschův překlad Nového zákona [15]. V letech 1902–1917 byl prvním ředitelem Německého protestantského institutu pro archeologii Svaté země v Jerizalémě [16].

 
Historický IJD [17], vyrůstající z evangelické tradice kritického bádání a zájmu o kořeny křesťanské víry, je ve způsobu své práce pro FFOZ velkým inspirátorem. Úsilím hnutí FFOZ je též vytvoření studijního prostředí pro misionáře, kteří budou působit mezi Židy.
            Sama FFOZ se k osobnostem působícím v IJD hlásí jako ke svým ideovým předchůdcům – nazývá je „průkopníky mesiánského judaismu“ (Messianic Jewish pioneers) [18]. Navazuje na ně v novém, moderním hávu a s dlouhá léta budovaným badatelským prostředím. Kumulované poznání následně uplatňuje v „nové“ interpretaci novozákonních textů a teologii s těžištěm v pozicích judaismu – což je bod, ve kterém se FFOZ oproti IJD vydává svou cestou – cestou obnovy církve před velkým rozkolem (oddělením se křesťanství od judaismu) [19]. Její základní myšlenkou či posláním je mesiášské židovské učení. Sama FFOZ prezentuje na svém webu: Specializujeme se na „studium a výuku Písma z jeho historického, jazykového a kulturního kontextu [s] využitím nejnovějších poznatků, prastarých židovských pramenů a extrabiblické literatury“ [20].Samotná evangelizace se však nevyčerpává pouze mezi Židy. Stejným způsobem přistupují i ke křesťanům, a to snahou očistit pohled na Písmo od křesťanských schémat a teologie. Osvětlit Židům a křesťanům židovský pohled na novozákonní texty, z hlediska víry FFOZ samozřejmě jakožto správný v očích Božích. Činností mezi Židy ukázat, že přijetí učení Ježíše z Nazareta není odklonem od judaismu, ale jeho vyvrcholením a mezi křesťany pak rozšířit vědomí, že zachovávání Tóry, či respekt k ní není odklonem od křesťanství.  
            Hnutí FFOZ tak vyplňuje malý, ale jistý prostor mezi judaismem a křesťanstvím. Jeho základními pilíři jsou: (a) obnovení konceptu židovského chápání Ježíše jako Mesiáše („Ježíš je židovský. Když přijde znovu, bude stále židovský.“) [21], v té návaznosti (b) obnova evangelia, (c) Tóry a (d) náprava obrazu Izraele mezi následovníky Ježíše jakožto Božího lidu (odstranění teologie náhrady a antisemitismu): židovský Mesiáš, Evangelium, Tóra, lid Izrael [22].
 
 
HISTORIE A SOUČASNOST FIRS FRUITS OF ZION

Činnost FFOZ začala kolem roku 1993. Zakladatelem organizace hnutí je Michael Boaz. Společnost sídlí v Jeruzalémě a nachází své předchůdce v idejích společenství, která v Izraeli v minulosti budovali například Abram Poljak, nebo Pauline Rose. Jejím dalším přirozeným územím působnosti je tak Severní Amerika, zvláště USA. Organizace, která se vnímá jako „duchovní úřad“ (ministry) a naplňováním Izaiášova proroctví o Sijónu [23], začínala jako šiřitelka bulletinů s texty osvětlujícími hnutí mesiánského judaismu. Na to navázala myšlenkou vytvořit studijní strukturu, která bude schopná vyučovat a dále tak šířit učení. První pokus vytvořit síť učitelů a studentů po roce dospěl k tzv. vyhoření – příčinou byla únava a nedostatek učitelů ve spojení s finančním vyčerpáním. Dalším pokusem bylo šířit učení mediálně. Z počátku pomocí výukových programů na VHS. Nepodařilo se však vytvořit dost silné hnutí a mnohá léta organizace strávila spíš kumulací a vytvářením studijního materiálu. Dnes (v roce 2018), s vývojem internetu a rostoucím badatelským kapitálem, zakládá malé studijní skupinky po celém světě díky technologii online výukových prostor (online study room) a online studijních skupin (online study group) [24]. Cíl zůstává stejný – vyškolit si pomocí online technologií po celém světě vůdce místních skupin mesiánského hnutí FFOZ – základ pro růst hnutí.
            Základem je práce s propojenými multimediálními výukovými bloky, zaměřenými na studium novozákonních textů a poselství z židovského pohledu. Tímto se kdekoli v anglicky mluvících zemích buduje síť nových místních vůdců, kteří povedou malé „misijní stanice“. Duchem hnutí je, jak již bylo zmíněno, Izaiášovo proroctví: „V hnutí mesiánského judaismu jsou všichni, Židé i pohané, prvním plodem těch, kteří vzhlížejí k Sionu, aby se vyučili cestám Božím, chodili po Jeho starodávných stezkách a zachovávali Jeho Tóru. Jste-li učedníkem Ješuy, učíš se Božím cestám, chodíš po Jeho stezkách a přijímáš Jeho Tóru, jsi jedním z prvních plodů Sionu“. Síť vůdců, která takto vzniká, kopíruje strukturu Mojžíšova tažení do země zaslíbené: „Pravým vůdcem tohoto hnutí je Dobrý pastýř Ješua, který nás vede do svého království. Přesto potřebujeme vůdce, jak se praví v Tóře: Vyhlédni si pak ze všeho lidu schopné muže, kteří se bojí Boha, milují pravdu a nenávidí úplatek. Dosaď je nad nimi za správce nad tisíci, sty, padesáti a deseti (Exodus 18:21)“.
            FFOZ je v důrazu na proroctví a vědomí konce času (např. vznik státu Izrael) podobné evangelickým proudům křesťanství se zvýšenou citlivostí k eschatologii. V židovském prostředí pak má, nikoli však ve vztahu k eschatologii, blízko k reformovanému (liberálnímu) judaismu. Naopak, z hlediska eschatologie se v judaismu blíží hnutím moderní ortodoxie (např.: Chabad), která se snaží vyvolat příchod Mesiáše. Z hlediska FFOZ tak očekávaného druhého příchodu Mesiáše a konec exilu. Silný důraz je kladen na ideu židovského hnutí, nikoli křesťanského:
 
„Naším posláním je posílit, povzbudit a vybavit mesiášskou židovskou komunitu a potvrdit mesiášskou židovskou praxi, která je věrná Tóře, Mesiáši a našemu židovskému lidu. V souladu s touto misí se snažíme očistit našeho Pána Ješuu od mylných představ a falešných obvinění, které ho držely od jeho vlastního lidu. Věříme, že jeho poselství poskytuje klíče, které přinesou konečné vykoupení z exilu - obnovení Izraele a celého světa“ [25]. V současnosti hnutí FFOZ v plné škále činností vydává “ knihy, ebooky, časopisy, studijní programy, audio a audiovizuální zdroje a prezentujeme nový materiál prostřednictvím seminářů, konferencí a naučných zájezdů do Izraele“ [26].

Základem FFOZ je výukový program Torah club [27], který náplní pokrývá ideu hnutí – studium Písma a návazné literatury z židovského pohledu (teologie, exegeze). Dalším multimediálním blokem je Vine of David, který se zaměřuje na prezentaci a výuku historie hnutí mesiánského judaismu a seznámení se s jeho průkopníky (například.: vůdce hnutí židovských ortodoxních věřících v Ješu’u HaMašiach Chaim Jedidia Pollak / Theophilus Lucky a student Institutum Judaicum Delitzschianum Abram Poljak, který roku 1935 založil Židokřesťanskou unii, v roce 1947 malou židovsko-křesťanskou komunitu v Palestině a 1951 společenství Království bratří Ježíše Krista [původně Království židokřesťanského bratrství]) [28]. Což má za cíl prohloubit vazby hnutí v uvědomění si kontinuity mesiánského judaismu, své místo v čase. Třetím ze základních multimediálních bloků FFOZ je HaYesod, který je „používán jednotlivci a kongregačními vůdci“ a jak napovídá samotný název, je tu od toho, „ aby odhalil Ježíšovo židovství a židovský základ křesťanství“ [29].
 
 
ZÁVĚR

Velmi často jsem zde skloňoval pojem mesiánský judaismus. Je na místě, aby zaznělo, jak chápe tento pojem FFOZ. Vzhledem k tomu, že obsahem citace je výše probrané, bude to symbolická tečka za výše nastíněnou konstrukcí myšlení hnutí a jeho realizace ve světě.
 
„Mesiánští Židé praktikují judaismus jako následovníci Ješuy (Ježíše) z Nazareta. Pevně se drží svého jedinečného povolání a identity jakožto Židé, plně patřící k židovské komunitě. Na základě oddanosti vůči Ješuovi a závazku k autentickému židovskému životu slouží mesiánští Židé jako přirozený most, který propojuje věřící mezi národy s potomky Abrahama, Izáka a Jákoba. Pro ty, kteří si Ježíše představují jako rebela vůči judaismu, zní pojem misionářský judaismus jako paradox. Pro nás to má smysl, protože Ješua byl věrný Žid, který učil samotné srdce Tóry. Navíc profeticky předpovídal a plakal nad zničením chrámu a rozptýlením, které ještě dnes trvá. Zatímco je jeho učení velmi často špatně pochopeno, poskytuje klíče k tomu, aby přineslo konečné vykoupení z exilu [30].“
[1] Ač je tento pojem z hlediska mesiánského judaismu problematický, pro jeho zažitost jej budu nadále využívat. To se týká též pojmu Starý zákon.
[2] 
HALÍK, Tomáš, Oslovit Zachea. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2012, s. 281–282.
[3] LAMBERT, Ryan, „Re-Thinking Paul“ (online), First Fruit of Zion, prosinec 2017, cit. březen 2018, dostupné online na https://ffoz.org/discover/theology/re-thinking-paul.html.
[4] 
„Sv. Pavel - Augustinova teologická inspirace II.“ (online), Svatyaugustin.estranky.cz,  cit. srpen 2018, dostupné online na http://www.svatyaugustin.estranky.cz/clanky/augustin-a-apostol-pavel/sv_pavel-augustinova-teologicka-inspirace-ii_.html.
[5] Židovský nábožensko-právní systém vyvěrající z  Tóry, kodifikující nejen rituální praxi a věrouku, ale i obecné právní oblasti.
[6]
 PETLACHOVÁ, Jana, „K teologii mesiánských židů“, Religio: Revue pro religionistiku 7/1999/2, s. 179.
[7] Užíváním hebrejské podoby jména a titulu Ježíše Krista mesiánská hnutí zdůrazňují jeho židovské kořeny.
[8] Římanům 1:16, Bible: [M]oc Boží ke spasení pro každého, kdo věří, předně pro Žida, ale také pro Řeka (pohana).
[9] „Institutum Judaicum Delitzschianum“ (online), Jewishwirtualibrary.org, cit. srpen 2018, dostupné online na https://www.jewishvirtuallibrary.org/institutum-judaicum-delitzschianum.
[
10]  „Institutum Judaicum“ (online), Referenceworks.brillonline.com, cit. srpen 2018, dostupné online na http://referenceworks.brillonline.com/entries/religion-past-and-present/*-SIM_10465.
[11] „Remnant repository: Institutum Judaicum Delitzschianum“ (online), Vineofdavid.ffoz.org, cit. srpen 2018, dostupné online na https://vineofdavid.ffoz.org/remnant-repository/instititum_judaicum_delitzschianum/.
[12] „Remnant repository: Franz Delitzsch“ (online), Vineofdavid.ffoz.org, cit. srpen 2018, dostupné online na https://vineofdavid.ffoz.org/remnant-repository/franz_delitzsch/.
[13] „Remnant repository: Yechiel Lichtenstein“ (online), Vineofdavid.ffoz.org, cit. srpen 2018, dostupné online na https://vineofdavid.ffoz.org/remnant-repository/yechiel_lichtenstein/.
[14] „Remnant repository: Paul Philip Levertoff“ (online), Vineofdavid.ffoz.org, cit. srpen 2018, dostupné online na https://vineofdavid.ffoz.org/remnant-repository/levertoff/.
[15] „Gustaf Dalman“ (online), Wikipedia, cit. srpen 2018, dostupné online na https://en.wikipedia.org/wiki/Gustaf_Dalman.
[16] „Institutum Judaicum Delitzschianum“ (online), Jewishwirtualibrary.org, cit. srpen 2018, dostupné online na https://www.jewishvirtuallibrary.org/institutum-judaicum-delitzschianum.
[17] Dnes je institut obnovený při evangelické teologické fakultě v Münsteru. Jeho zaměřením však již není příprava misionářů, ale judaistika jako vědní obor.
[18] „Remnant repository“ (online), Vineofdavid.ffoz.org, cit. srpen 2018, dostupné online na https://vineofdavid.ffoz.org/remnant-repository/.
[19] PETLACHOVÁ, Jana, „K teologii mesiánských židů“, Religio: Revue pro religionistiku 7/1999/2, s. 179.
[20] „Torah Club“ (online), Torahclub.ffoz.org, cit. srpen 2018, dostupné online na https://torahclub.ffoz.org/.
[21] „Founding principles“ (online), Ffoz.org, cit. srpen 2018, dostupné online na https://ffoz.org/info/founding-principles.html.
[22] Tamtéž.
[23] Izaiáš 2:3, Bible: Mnohé národy půjdou a budou se pobízet: „Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my po jeho stezkách budeme chodit.“ Ze Sijónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma.
[24] BOAZ, Michael, „The Next Leader of FFOZ“ (online), Fruit of Zion, prosinec 2017, cit. srpen 2018, dostupné online na https://ffoz.org/discover/torah-club/the-next-leader-of-ffoz.html.
[25]„Who and What is Vine of David?“ (online), Vineofdavid.ffoz.org, cit. srpen 2018, dostupné online na https://vineofdavid.ffoz.org/.
[26] 
„About of Frist Fruits of Zion“ (online), Ffoz.org, cit. srpen 2018, dostupné online na https://ffoz.org/info/about.html.
[27] 
„Torah Club“ (online), Torahclub2018.ffoz.org, cit. srpen 2018, dostupné online na https://torahclub2018.ffoz.org/.
[28] 
„Remnant Repository: Abram Poljak“ (online), Vineofdavid.ffoz.org, cit. srpen 2018, dostupné online na https://vineofdavid.ffoz.org/remnant-repository/abram_poljak/.
[29] „HaYesod“ (online), Hayesod.ffoz.org, cit. srpen 2018, dostupné online na https://hayesod.ffoz.org/.
[30] 
„Who and What is Vine of David?“ (online), Vineofdavid.ffoz.org, cit. srpen 2018, dostupné online na https://vineofdavid.ffoz.org/.
vytvořeno 2. 9. 2018, vloženo 16. 12. 2019
17.01.2020 09:45:50
thomaso.didymos
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one